Co se stalo v roce 1935

Přesuňme se společně zpátky v čase. Do roku 1997.  Vstupujeme do místnosti, kde u okna sedí 80letá babička a se svým šálkem čaje a vzpomíná. V roce 1935 mi bylo osmnáct, svět kolem mě se rychle měnil.

V Berlíně prý začala vysílat televize – tehdy to byl úplný zázrak! Jen tři dny v týdnu a po dvou hodinách, ale lidé se na to těšili jako na svátek. A v Americe stavěli obrovskou hráz na řece Colorado, Hooverovu přehradu, tak se jí začne říkat. Můj otec o tom četl v novinách a říkal, že taková stavba ukazuje, co člověk dokáže i v těžkých časech.

co se stalo v roce 1935
„Pamatuji si ten rok 1935, jako by to bylo včera…“

Divné věci na obzoru

Zároveň se na politickém nebi děly divné věci. Hitler v Německu zaváděl brannou povinnost a porušoval staré mírové dohody. V Sársku bylo referendum, na základě kterého se rozhodli, že se připojí k Německu, a prý hodně lidí raději uteklo do Francie. V rádiu jsem poslouchala o Rooseveltově Novém Dealu, o tom, jak chtěl postavit Ameriku na nohy.

Tady u nás doma v Československu to ale taky vřelo. V lednu se Henleinova strana přejmenovala na Sudetoněmeckou a chystala se k volbám. Pamatuji, jak tatínek kroutil hlavou nad tím, že za nimi stojí Německo a že to nevěstí nic dobrého. V těch volbách nakonec Sudetoněmecká strana dostala spoustu hlasů.

Dění ve společnosti

V Praze se tehdy odehrál obrovský sjezd katolíků – sešlo se nás tam snad 350 tisíc! Měla jsem husí kůži, když jsem viděla ten dav. Četla jsem novinku od Marie Majerové – Sirénu, co právě vyšla – a těšila se  na výstavu gotického umění v nových prostorách obrazárny Moravského zemského muzea v Brně. Byl to i rok radostných chvil: vzpomínám si, jak se na Vinohradech ženil Karel Čapek s Olgou Scheinpflugovou. O té svatbě se mluvilo všude, vypadali spolu moc šťastně. Bohužel jsme se museli i loučit. Zemřeli lidé, o kterých jsem slýchala od malička: spisovatel Ignát Herrmann, skladatel Josef Suk, i básník Karel Hugo Hilar.

Čechoslovák bojuje o titul mistra světa v boxu

Pamatuji si i na to, co tatínek tehdy říkal, když v rádiu běžel přenos z pařížského Paláce sportu, kde boxoval Vilda Jakš o titul mistra světa. Byl to vlastně první Čechoslovák, který se utkal v zápase o titul mistra světa. Úplně zářil nadšením a povídal: „No to je něco, ten náš Jakš! Rve se tam s tím Thilem jako lev – představ si, že skoro celý zápas vydržel a ještě k tomu byl chvílemi na výši! Taková hrdost, když člověk slyší, jak mu fandí i dvacet tisíc lidí. I když nakonec vzdal, pro nás je to vítěz!“

Co se stalo v roce 1935 v politice?

Toho roku se vzdal funkce pan prezident Masaryk. Všichni jsme ho ctili – už mu bylo 85 let a byl nemocný. Novým prezidentem byl pak zvolen doktor Edvard Beneš. Proti němu kandidoval prof. Bohumil Němec, ale ten se pak v své kandidatury pro malou podporu vzdal. Pamatuji, jak jsme s maminkou poslouchaly v rádiu zprávy o jeho zvolení.

A co se ještě pamatuji? Jak se začaly zavádět nové výstražné značky na silnicích – bylo jich tehdy šest – ne jako dnes. Pak si pamatuji, že vzniklo Ředitelství opevňovacích prací a že u Bohumína postavili první pevnost, těm malým bunkrům se pak říkalo řopíky – právě podle toho Ředitelství…

Když sport vzrušoval celý národ

V červnu se jel slavný závod 1000 mil československých mezi Prahou a Bratislavou a vyhráli ho Kubíček a Smažík v krásném bugatti. Tatínek o tom doma nadšeně vyprávěl a říkal, že takovou jízdu by chtěl zažít aspoň jednou. V září jsme s kamarádkami šly k Masarykovu okruhu, kde se poprvé jela Velká cena – byl to rámus, ale úžasný zážitek! Slunce svítilo, lidé tleskali a já měla pocit, že sledujeme něco velkého. A na podzim jsme všichni fandili u rádia, když běžela Velká pardubická. Vyhrál ji bělouš Herold s jezdcem z Německa a mně bylo trochu líto, že nevyhrál náš.

Byl to zvláštní rok – plný změn, nadějí i obav. Tehdy jsem ještě netušila, co všechno nás v příštích letech čeká. Ale i tak, když na ten rok vzpomínám, mám ho v srdci, protože byl součástí mého mládí.

Narozeninové noviny 1935

Jestli hledáte dárek pro babičku, prababičku, nebo dárek pro dědu, pradědu… určitě mu pořiďte Narozeninové noviny z roku jeho narození. Dočte se tam daleko více o tom, co se stalo v roce 1935, než jsem si teď zavzpomínala. Nechejte si do novin vložit staré fotky a nezapomeňte, že noviny můžete použít jako přání – na čtvrté straně je totiž možnost vepsat osobní vzkaz nebo gratulaci s podpisy.

Sledujte nás na Pinterestu nebo Facebooku!

Share